Biotop člověka

Wikipedie:

„Biotop, někdy také habitat neboli stanoviště je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody – biotou. Lze ho chápat jako společné prostředí určitých složek biocenózy, tedy soubor všech vlivů, které vytvářejí životní prostředí všech zde žijících organismů. Pro rostliny se někdy používá i pojem ekotop.“

Slovo biotop se používá různě. V mojí bublině nejčastěji pro označení přírodního zahradního jezírka. Ale rád bych pracoval se slovem tak, jak ho definuje Wikipedie.

Ve svojí práci nejčastěji navrhuji rodinné bydlení. Ale protože jsem přírodní architekt, věnuji pozornost nejprve přírodnímu prostoru pro bydlení – zahradě.

Zahrada je trochu nešťastné slovo (podobně jako zahrad-ničení .-) Pokud pojmu zahradu jako biotop – který biotop v přírodě je zahrazený - vymezený plotem nebo zdí? Tak třeba kočkovité šelmy si svůj biotop – svoji zahradu vymezují pachovými značkami. Můžete vstoupit, ale uvidíte, co se bude dít…

Biotop vnímám jako centrum života, vymezené hranicemi a charakterizované osobitými formami a vztahy, které má svůj bezpečný a jedinečný střed. A dobře navržený biotop člověka má právo na existenci stejně jako všechny krásná a čistá přírodní místa.

Navrhuji přírodní biotopy pro člověka, které jsou ideálně umístěné mezi biotopy lesa, potoka, rybníka, zvěře… Lepší lidské sídlo integrovat, než hromadit. Při návrhu postupuji v souladu s permakulturním zónováním – čím dál od domu, tím méně člověka a více divočiny.

Středem koncepce však není dům, ale relaxační, společenský, slunný i stinný palouček s jezírkem ovocnými stromy, květinami, ohništěm, prostorem pro děti, zahradním nábytkem, který je ohraničený tu zahrádkami, tu sadem, houštinou a tu obytnými terasami domků.

Píšu domků, protože pro rozvětvenou rodinu raději než jeden velký dům navrhuji centrální domek s „rodinnou sněmovnou“ - větší kuchyní a jídelnou. Další stavby jsou vejminky pro rodiče, ale také pro děti. A ke každému domku patří kuchyňská zahrádka, která ať je oplocená proti králíkům a zvěři (myši a slimáky to stejně nezastaví).

Kolem domečků se zahrádkami ve smyslu permakulturní zóny 2 může být políčko, sad, zóna 3 už může mít formu mocné a ochranné přírodní náruče - několikapatrové jedlé sluneční pasti, vymezené vysokými stromy, ovocnými stromky a keři, které směrem ven přecházejí ve zdravý přírodní les se zdroji divokých plodů, hub a dřeva na topení i stavění.

Máme tu bezpečný střed a hranici plnou života. A pokud máte strach z nezvaných návštěv – takto silně výrazný biotop naplněný člověčinou ucítí a budou respektovat nejen zvířata ale i lidi. Netřeba draze oplocovat hektarový pozemek.