Racionální a mystické
Architektura odjakživa staví na obou těchto přístupech: je potřeba, aby stavby byly pevné, trvanlivé, racionálně realizované a zároveň musí mít ducha i duši a musí dávat prostor nekonečné rozmanitosti a neuchopitelnosti lidského života.
O to první, racionální se dnes starají většinou stavební inženýři, o to druhé zpravidla architekti. Protože jsem architekt, inklinuji spíše k mystickému pohledu na svět.
Řekne – li se mystický, zní to v současném českém narativu ezotericky, nábožensky, extrémně alternativně.
Racionální můžeme pojmenovat také jako vědecký, objektivizující, analyzující a popisující vnější skutečnost. To je dneska pro všechny samozřejmé .-)
Opakem racionálního je imaginativní, celostní, obracející pozornost dovnitř.
Vědeckou, racionální metodou lze poznat přírodní zákony, projevenou realitu, vytvořit platformu pro exaktní konsenzus. Mystickou cestou přichází múza, nápady, hlubší smysl věcí a všechno to co tu ještě nebylo.
Vypadá to nějak neslučitelně? Každý dobrý vědec je podle mého názoru mystik a každý dobrý mystik je nadšený vědeckým poznáním.
Spolupracuji s dobrými stavebními inženýry a díky tomu se mohu soustředit na mystickou stránku designu: estetiku, inspiraci, inovaci, harmonii, ducha, celostní rovnováhu prostoru a také na tajemnou bytost člověka - klienta a jeho vnitřní i vnější vesmír .-)
A hlavně potřebuji každý den nové nápady, které posouvají projekty dopředu. A ony přicházejí, dříve nebo později, vždy, když je potřeba.
Jsem mystik a jsem za to placený! .-)