Domy v Zemi
Jako poslední kapitolu „Pohádky o pěti prasátkách“ otevírám zvláštní kapitolu přírodního stavění – domy v zemi.
Musím se k tomu vyjádřit, protože teď jeden takový dům
navrhuji. Moc se mi do toho nechtělo, protože jsem si vědom náročných
souvislostí podzemních staveb. Ale když jsem viděl konkrétní pozemek bylo mi
jasné, že jiný dům se do úzké nudličky po vrstevnici svahu nevejde. Tak jsem si
řekl: „Co bych pro živel Země neudělal…“.
Většina představ o domech v zemi se dnes točí okolo „Hobitích
nor“ z Tolkienových knih. Vedle těchto představ tu je řada (alespoň od pohledu)
zdařilých moderních staveb. U nás byla špička stavění podzemních domů pro bydlení
na přelomu tisíciletí. Byla to reakce na nové možnosti s příchodem západní
kultury – jak technologické, tak finanční. Dá se však říct, že tahle forma
stavění se ve větším měřítku neujala, nejspíš právě pro ty vysoké nároky na
pořízení.
Proč jsou domy v Zemi technologicky náročnější?
Pojďme se nejprve podívat na historii domů v zemi.
Začalo to nejspíše bydlením v jeskyních, které vytvořila příroda. Pak se
jeskyně na bydlení upravovaly a zároveň se stavěly dřevěné zemljanky bez oken,
zahrnuté zemí. Ty se na řadě míst na Zemi staví a obývají s úspěchem
dodnes.
Na dobu kamennou mohla být jeskyně poměrně luxusní bydlení,
pokud se podařilo zřídit slušně odvětrané ohniště a dobře zakrýt vstupní otvor.
Živě si představuji, s jakou radostí lidé vycházeli ven na čerstvý vzduch,
i s jakou radostí se promrzlí vraceli za zimního šera zase zpátky do
teplého hnízda v kožích vedle svých blízkých… .-)
Už tehdy mělo podzemní bydlení jednu výhodu, kterou si drží
dodnes: pod zemí nikdy nemrzne. Konstantní teplota zeminy v hloubce kolem dvou
metrů je průměrnou roční teplotou v dané oblasti. U nás je to kolem
10stupňů celsia.
Zemljanka může být dobré místo k přespání na lovecké
výpravě. Anebo k bydlení pro někoho, kdo žije přírodním životem a nečte a
nepíše .-) Ano, tu je jádro problému podzemního stavění pro dnešního člověka.
Od svých interiérů totiž očekáváme přibližně sníženou vlhkost, celoživotní
trvanlivost a klid od pavouků, brouků, hrabošů, žížal a kořenů.
Něco takového v zemljance nenalezneme. I když ji
postavíme na suchém místě, trvanlivost dřeva v půdě, která bude mít vždy svoji
vyšší přirozenou vlhkost je omezená. A až budete v zemljance přespávat,
budete se spoléhat na ochranu všech duchovních bytostí, aby Vás nebudil
intenzivní zemní život :-)
A hlavně. Pokud máte knihy, papíry, jemnou elektroniku,
zkrátka nějaké ty civilizační vymoženosti, budete mít potíž se zkrabacenými
knihami vlivem zvýšené vlhkosti a broučky, kteří považují jakýkoliv malý
vnitřní prostor za hmyzí hotel.
Dnešním řešením je, udělat zpevněné a dokonale zaizolované
podlahy, stěny i strop. Často budete muset v rámci dnešních možností sáhnout
po železobetonu, který ale podle jemnocitu přírodních lidí ruší jemné zemní síly
(kvůli kterým nejspíše podzemní dům stavíme). Mějme na mysli, že konstrukce
domu musí nést boční tlaky a že střecha bude muset unést kromě případného metru
sněhu také metr hlíny a kamení.
A tu se ještě dostáváme k deziluzi, že domek je
nenápadně zavrtaný do země. Ve výsledku ano, ale dům Vám nebude stavět
Metrostav s razícím štítem. Přijede Bagr a udělá do svahu obrovskou jámu.
Tak obrovskou, abyste celý dům stavěli na rovině. Zeminu uložíte na skládku a
pak, až bude dům hotový ji budete aranžovat zpátky.
Protože dům bude ve výsledku zahrabaný hluboko pod zemí,
budete muset všechny izolace provést dvojnásob pečlivě, protože se
k opravě zatékání do střechy, nebo v našem případě i do stěny
dostanete hodně složitě. Nejsložitější bude tu díru pod zemí najít. Navíc může
dojít vlivem změny proudění podpovrchových vod ke vzniku tlakové vody, která
v kombinaci s prorůstajícím kořenem, může mít destruktivní účinky na
Váš interiér.
Máme-li pod domem sklep, obyčejně tam nebydlíme a netrápí
nás nějaká ta vlhká skvrna u podlahy. Ale jako obyvatele domu pod zemí nás
nejspíš trápit bude. Navíc všechny skladby obvodových konstrukcí, protože jsou
směrem ven završeny neprodyšnou vodotěsnou izolací, musí být provedeny jako
difuzně uzavřené, což není z hlediska přírodního bydlení úplně košer.
Dům tedy nebude mít přirozenou ventilaci, budeme ji
zajišťovat uměle. Buďto rekuperací nebo vhodně navrženými okny směrem ven,
které ovšem nebudou nejspíš v interieru naproti sobě, jak je potřeba pro
dobré provětrání domu…
Uf, tak jsem se pěkně vyzuřil… Jistě jsou na světě lidé,
kteří umí takový dům celý navrhnout z přírodních materiálů. Nespíš ale
bude konstrukce ještě složitější: provětrávané vzduchové spáry, jílové izolace,
klenby. Samotný projekt s potřebným výzkumem a zárukami by byl nejspíše dražší
než dům.
Výhody domu pod zemí, které vidím:
· Menší potřeba tepelné izolace (pod zemí neklesne teplota pod +10 stupňů celsia).
· Nezabírá místo na parcele, na jeho střeše můžete mít zahradu, pěstovat bylinky (raději ne keře a stromy).
· Z hlediska působení na tělo a mysl je bydlení pod Zemí ukotvující, uklidňující, nějakým způsobem zdravé. Všechny moje zážitky z bytí (v dobře udělaném suterénu s oknem) jsou příjemné.
· Budete mít pocit výjimečnosti, nekonečnou řadu hostů. Pokud dům uděláte podobný hobití noře, vstoupíte do světa fandů LOTR.
Ještě k těm Hobitům: evidentně nebyli chudí. Ale ve
filmu není potřeba řešit stavební fyziku. Moje klientka chce Hobití dům. Když
jsem odhadoval cenu kruhových dveří přes 100tis.Kč, informovala mě, že na webu
jsou prodejci takových dveří a dalších dílů za dosažitelnou cenu. Uvidíme…
Protože potřebuji navrhnout k domu alespoň malou krytou
terasu, porušuji v návrhu přírodního domu obraz čistě hobití nory a
přidávám okrajovou terásku zapuštěnou pod zem, ze které se dá
projít do domu přes koupelnu…