Přírodní architektura 4 živlů

Jako poslední kapitolu „Pohádky o pěti prasátkách“ otevírám zvláštní kapitolu přírodního stavění – domy v zemi. Musím se k tomu vyjádřit, protože teď jeden takový dům navrhuji. Moc se mi do toho nechtělo, protože jsem si vědom náročných souvislostí podzemních staveb. Ale když jsem viděl konkrétní pozemek bylo mi jasné, že jiný dům se do úzké nudličky po vrstevnici svahu nevejde. Tak jsem si řekl: „Co bych pro živel Země neudělal…“. Většina představ o domech v zemi se dnes točí okolo „Hobitích nor“ z Tolkienových knih. Vedle těchto představ tu je řada (alespoň od pohledu) zdařilých moderních staveb. U nás byla špička stavění podzemních domů pro bydlení na přelomu tisíciletí. Byla to reakce na nové možnosti s příchodem západní kultury – jak technologické, tak finanční. Dá se však říct, že tahle forma stavění se ve větším měřítku neujala, nejspíš právě pro ty vysoké nároky na pořízení. Proč jsou domy v Zemi technologicky náročnější? Pojďme se nejprve podíva...

Parter (z fr. par terre, „na zemi“) je výraz používaný pro označení přízemní části architektury nebo zahrady. Označuje se tak v sadovnické tvorbě část zahrady nebo parku v úrovni zahradního průčelí zámku či paláce. (Wikipedie) Tenhle článeček píšu jako povinnou četbu pro spolupracující architekty. Potřebuji pozornost všech stavitelů, projektantů i budoucích obyvatel domu vylákat zevnitř domu ven na terasy a do zahrady. Potřebuji zakotvit princip bydlení naruby, bydlení v prostoru zahrady už v prvotním návrhu a v hlavním zobrazení domu. V našem pojetí přírodní architektury dům není ani zámek, ani palác, jak je zmíněno v definici shora. Není to ani byt jako samostatný prostor, obklopený vzduchem. Není to hrad, není to akvárium, není to něco, co by se chtělo uzavřít nebo oddělit od okolí. Měl jsem klienta - majitele bezpečnostní agentury - který tvrdil, že bydlet v přízemí je nebezpečné, že ložnice musí být v patře a v přízemí mají být pomocné provozy, koupelna, garáž, možná kuchyně… Ano,...

Když moji rodiče v sedmdesátých letech minulého století stavěli rodinný dům, celý ho podsklepili. Snažili se tehdy, aby byl sklep suchý, ale to se docela nepodařilo. Sklep je částečně vlhký. I když dnes máme účinnější a také dražší izolační technologie, domnívám se, že myšlenka suchého sklepa je předem prohraný boj s přírodou. Nepracuji dnes pro nikoho, kdo by stavbu svého domu podsklepoval. Vzhledem k zemním pracím i potřebným izolacím suterén spolkne totiž víc práce i peněz, než stejný objem nadzemní stavby a tak si peníze raději ponecháme pro obytnou část domu. Naši předkové stavěli sklepy vlhké, dokonce se snažili jejich vlhkost zajistit přítomností studny, pramene, nebo šikovně přivedené (a zase odvedené) dešťové vody. Sklepy totiž sloužily k uskladnění úrody a prodloužení životnosti potravin. Toho se dosahovalo nejen vlhkostí, ale především stálou a sníženou teplotou. Dobré sklepy jsou konstruované jako jímka na chladný vzduch. Správně provedená okénka do sklepa bývají šikmé, sto...