Dům a zahrada - slepice nebo vejce?

Nevidím dům, jako do sebe uzavřenou krabici. Nevidím dům jako objekt oddělený od zahrady. Dům je pro mě pevně zakořeněnou a komunikující součástí živého biotopu zahrady stejně jako strom nebo mrkev a petržel. Bere si z prostoru zahrady vodu, vzduch, pokud možno stavební materiál, teplo v podobě sluníčka nebo dříví do kamen a živiny v podobě plodů rostlin nebo zvířat jako potravy pro svoje obyvatele. Dává naopak zahradě nepostradatelné hnojení (pokud nesplachujeme do kanalizace), a především poskytuje útočiště a zázemí Člověku – Božímu dítěti, které bylo stvořeno na Zemi, aby pečovalo o pozemský život. O krajinu, o přírodu, o rajskou zahradu včetně rajčátek.

Dům musí dýchat, komunikovat, spolupracovat se zahradou, být s ní v trvalém celoročním spojení a spolupráci skrze okna, dveře, větrání, terasy, průchody, výhledy i například správně udělaný přívod vzduchu ke kamnům a odvod kouře z kamen. Dům je asistentem, komořím, pozorovatelnou živých míst zahrady, musí stát na správném místě, trochu stranou, aby nepřekážel, ale pomáhal.

V tradici, která se zahnízdila v našich hlavách jako by spíše znělo: „můj dům, můj hrad“. Vskutku – dochované historické stavby a mám na mysli nejen hrady a tvrze ale i venkovské statky jsou koncipovány jako do sebe uzavřené pevnosti. Kdysi to mělo svůj význam. Úroda znamenala bohatství i život. Dnes díky Bohu máme svobodu a pluralitu názorů a pokud chcete, a nebojíte se, že Vám seberou televizi, můžete mít dům přiměřeně otevřený (zloději dnes totiž obyčejně neberou zrní na chleba, ale spíše to, co vlastně není k životu potřeba, v tom se doba změnila).

Protože se zkrátka snažíme dům dokonale začlenit, zaplést do ekosystému zahrady, začínáme návrh domu vždycky designem zahrady. Zahrada je organický celek nadřazený domu. Dům je fraktálním zlomkem zahrady, Vašeho kousku země, Vašeho království a vesmíru.

Nejprve vytipujeme srdce zahrady ve formě relaxačního paloučku někde blízko terasy a obýváku, obklopeného nejmilejšími stromy, keři a bylinami. Pak tvoříme třeba hranice ve formě větrolamů, divočiny a skutečně živého plotu.  Důležitý je živel vody ve formě jezírka, ale třeba i čističky nebo systému zpracování dešťové vody. K vodě podle permakultury navrhujeme cestu, k bylinkám kuchyni – nejprve letní, pak vnitřní… Zkrátka když vytvoříme živý návrh zahrady, můžeme teprve umístit a navrhovat živý dům. Na diskrétní místo. tam, kde si přírodní prostor ve své tisícileté moudrosti sám řekne…

Do návrhu domu, jeho umístění, orientaci, půdorysu, návrhu místností, oken, dveří, teras a třeba živé fasády a zelené střechy promlouvají světové strany, pohyb větru a Slunce, procesy v sousedství, výhledy do krajiny, důležitá propojení s rekreačními, pěstebními nebo pracovními prostory, vlhká a suchá místa, prostorové potřeby rostlin a biotopu, Vaše vnímání zahrady a potřeba spojení s jejími strukturami, procesy i živými bytostmi.

Proto od nás namísto půdorysu přízemí dostanete rovnou celý návrh zahrady nebo jejího centra. Neumím si to představit jinak, návrh nelze oddělit.

Dům tedy zrcadlí organismus zahrady, odráží vnější život. Pokud tedy chcete žít v zahradě. Kdybychom projektovali bydlení ve 12.patře věžáku, bude Váš byt dýchat zase jiným způsobem…