Potíže se slovy

Deset let jako architekt hledám, navrhuji a projektuji v oblasti, která je v naší zemi stále ještě nová. Ve světě „přírodního stavitelství“.

Lidé a jejich svět na Zemi prochází změnou myšlení a vztahování se ke všem věcem. Novými úhly pohledu poznáváme vlastní nitro i vnější svět. Filozofové mají pro přicházející věci vysvětlení i pojmenování, každý svoje, bude chvilku trvat, než se vytvoří nová slova a nové příběhy, které lidé přijmou za své, budou se vyprávět v pohádkách a učit na školách.

Novými příběhy jsou příběhy spolupráce, svobody a odpovědnosti, namísto současných příběhů konkurenčního boje, manipulace a zisku.

Znám svoje možnosti, vím, že nemohu psát o filozofii, kosmologii, pedagogice, psychologii, zdraví, přírodovědě, o všem, co mě fascinuje… Ale mohu psát o architektuře v přírodním prostoru. Všechno souvisí se vším, vědění se stává holistickým, integrálním, je to teorie všeho. Zároveň není už možné aby jedinec disponoval vším věděním, jako se to pokoušeli uchopit antičtí nebo renesanční myslitelé. Je ale potřebné "mít mapu světa" a umět se po ní orientovat na svojí cestě.

S novým poznáním přicházejí nové souvislosti, nová slova. Je doba snění a bá-snění.

V knížce o živelné architektuře budeme spolu objevovat nové paradigma, nové pojmy a souvislosti ve světě stavění a bydlení v přírodních zahradách. Bydlení, a tedy i stavění je základní a niternou potřebou každého člověka. Všichni to řešíme a zároveň skrze ně tvoříme svoje světy. Byli jsme stvoření k tvoření bydlení. Je to proces, kterému nikdo neuteče .-)

Poslední století bylo stoletím rozvoje měst a umělého prostředí. Stavěli jsme rozlehlé vnitřní světy, oddělené od vnějšího prostředí. Oddělení je ale zdánlivé. Potřebujeme jíst, pít, dýchat, Zemi, Vodu, Vzduch, zkrátka i v umělém prostředí jsou podmínkou života přírodní živly a zdroje, jenom jsme je odsunuli mimo náš svět, ztratili jsme vztah k zacházení s nimi. Bohužel s negativními následky.
Věřím, že na naší planetě je velká, inteligentní přírodní síla, které se podaří uvést svět zase do rovnováhy. Je to síla lidské lásky, mysli, odpovědnosti i ohleduplných technologií. Rád bych přispěl k regeneraci Země svým úhlem pohledu v oblasti „přírodní architektury“.

Přírodní architektury, nebo přírodního stavění? Nejsem stavitel, nejsem specialista na technologii výstavby i když se jedná o přírodní materiály. I slovní spojení „přírodní architektura“ mi přijde zavádějící. V divoké přírodě je řada „přírodních architektů“. Jsou tu ptačí stavitelé dokonalých hnízd, krajinářská díla bobřích hrází, malí stavitelé labyrintů termitišť, včelích hnízd. Mnohokrát každý z nás držel v ruce dokonalé tělesné schránky měkkýšů, v moři jsou obrovské stavby korálových útesů… A šikovní zahradníci tvoří živé stavbičky z vrbiček a habrů.

Zajímá mě celý kosmos lidských struktur, integrovaných dobrým způsobem do přírodního prostředí. Lidský svět, který rozvíjí přírodní stvoření. Harmonie, zdraví, vztahy v prostoru a prostor ve vztazích. Zajímá mě spolupráce se všemi aspekty přirozeného živého prostoru Země. Cítím pokoru před silami, které Člověka přesahují. Živelná architektura je integrace všeho živého, nezávislého, nespoutaného, spolupráce se všemi elementy prostoru, přirozená živelnost...

Moc se těším na sdílení zkušeností i budování Vašich domů a domovů jako součástí přírodních biotopů!