High-tech nebo low-tech?
Protože už mě znáte, asi už víte, o čem bude řeč a kterým směrem se dívám… hmm, to ale neznamená, že bych ty ony high-tech systémy zavrhoval. Se sousedními vesmíry je dobré dobře vycházet. Poznávat, porozumět, učit se jazyky.
Děláme teď studii stavby ekocentra na které by měly přispět
státní dotace. Pravidla dotační politiky nás tlačí k high-tech řešením. Zjistil
jsem, že jsem se high-tech vesmíru uzavřel a že mi unikají souvislosti
high-tech světa, které mohou celý projekt zbořit.
Naše ekocentrum má vlastní les, ve kterém hravě dorůstá
dřevo na zimní topení v akumulačních kamnech. Nicméně dotační systém po nás
chce špičkovou centrální rekuperaci, okna s výjimečnými izolačními parametry,
neprodyšné uzavření všech konstrukcí foliemi a lepidly a tak masivní zateplení,
že ho budeme nejspíš muset dohánět fenolovou pěnou.
A k tomu měření a regulaci, které vypadají jako systém
„chytré domácnosti“ . O systém bude nejspíš pečovat specializovaná firma.
Víte, že v lepším rodinném domě, pokud se rozhodnete využít vyšší míru
dostupných technologií můžete mít až deset kilometrů kabelů? Nemůže to mít vliv
na pobyt člověka uvnitř budovy?
Možná to není tak horké, jak popisuji, snad se najde
průchodná rozumná kombinace high-tech a low-tech řešení. My bychom si v
ekocentru nejraději vystačili s ručním větráním, jednoduchým výměníkem na
teplou vodu v kamnech a pár solárními panely na střeše pro ohřev teplé vody v
létě. Dobré zateplení je samozřejmost. Ale dokonalé zateplení…
Znáte „zákon klesajících výnosů“? Nebo „Paretovo pravidlo“?
Nebo „křivku perfekcionalismu“? Ve stručnosti – jde o podobné principy –
například ten třetí z nich říká: „posledních 10% kroků k dokonalosti zabere 90%
energie".
Jsem na tom se svým vnitřním rozpoložením tak, že pokud by
se lidem v ekocentru už nechtělo v zimě štípat dřevo, lze uspořádat kurs
užívání termoforu, anebo různých elektrických zařízení na zahřátí těla o
nízkých příkonech ze zimních solárních panelů (zatepluj nejprve člověka, potom
dům).
Teď se smějete. Ale smějete se proto, že jsme v Čechách.
Takoví Dánové i se svým legendárním "Hyge" (uměním pohodových chvil,
míst a setkání za každého počasí) by se nesmáli a mohli by nás recepty na
zahřátí v chladnější zimní domácnosti učit. Nesmáli by se Ukrajinci, kteří
prožívají válečné zimy bez proudu a bez topení. Naučit se rezilienci nikdy není
k zahození.
Low-tech řešení neznamená zastaralé. Je to strategie, jak
dosáhnout udržitelnosti a odolnosti za nižších nákladů (tedy zároveň
dosažitelně). Někdy se říká: „low-tech, high intelligence“ – jednodušší
technologie, více promyšlený návrh.
Tohle srovnání si pečlivě přečtěte:
Low-tech = jednoduchost, snadná oprava, nízká spotřeba
zdrojů na výrobu zařízení, dlouhá životnost, lokální řešení.
High-tech = složitost, specializovaný servis, vyšší
technická a zdrojová náročnost na výrobu zařízení, rychlejší zastarávání,
globální technologické řetězce.
Říkám si, že některé světové high-tech stavby, poháněné
umělou inteligencí jsou vlastně takové chrámy soudobé společnosti. I gotická
katedrála byla vrcholem technologie tehdejší doby…
Zkrátka za dobrých časů se katedrály staví. Je asi v pořádku,
pokud stavby vrcholného společenského významu ukazují, kam lidský um v dané
době dospěl. I když pravda je, že digitální technologie zastarává za našeho
života evidentně rychleji než kamenná stavba vrcholného středověku.
Jak se rozevírají nůžky mezi velmi bohatými a méně bohatými
lidmi, inteligentní domácnost si nemůže dovolit většina lidí – stejně jako
katedrálu. K nalezení rovnováhy v našem ekosystému mi přijdou low-tech řešení
jako cesta přímější, kratší, širší a celkově reálnější.
Může, anebo nakonec v nouzi musí tou cestou jít každý
člověk, který není zrovna specialistou na vydělávání peněz. Ano podkopávám tím
kapitalistický byznys. Ale filozofie finančního růstu nás nejspíš k uzdravení
planety nepřivede. Reálné ekocentrum pro reálné lidi by tedy mělo hledat reálné
cesty, nemělo by být nabušené drahými technologiemi, které si za vlastní peníze
nemůžeme dovolit.
Noo, nakonec každý máme svoje high-tech zařízení mezi svýma
ušima: svoji hlavu. A svoje tělo… Jak ono to tedy vlastně je .-)
Příklady low-tech řešení použitelná v mém ekosystému:
Akumulace do hliněných omítek, v létě stínící a fasádu
chránící přesahy střech, listnaté stromy u terasy na jižní straně domu,
komínový efekt větrání, chladník s impluviem na severní straně domu, jezírko na
jižní straně domu k ochlazení prostředí v létě a zrcadlovému odrazu slunce od
hladiny do domu v zimě, akumulační kamna na dřevo + komín +kousek lesa na zimní
topení, sběr dešťové vody, kompostovací ekotoalety + kompostování a zalévání
jíchou z moči, kořenové čistírny odpadních vod, prosté dřevo na stavění, malá
solární elektrárna, zemní sklep na uskladnění potravin, zelené střechy na krytí
teras pro letní bydlení (ochlazování), ruční nářadí i to aku, termofory,
elektrické dečky, sedáky, podnožníky (fungují i na zimní výkony FVE – vytápění
lidí – ne prostor), jízdní kolo, chlazení zemním kanálem, skleník, pařeniště,
Trombeho stěna, malé vodní turbíny, elektromobil v létě pohaněný menší solární
elektrárnou, veřejné lázně namísto drahé koupelny, lesní vana s brutarem,
sprcha s ohřevem vody sluncem, luk a šíp, dobrá peřina, svetr a ponožky, pec na
chleba a na pizzu …
S článkem mi pomáhala webová stránka:
Více na: