Padla tu otázka: „proč bychom měli stavět přírodní domy“?










„Nikdy nezměníte věci tím, že budete bojovat proti existující realitě. Chcete-li něco změnit, vytvořte nový model, který učiní ten stávající zastaralým.“ Architekt Buckminster Fuller (1895 – 1983).

Proč bych to měl dělat, vždyť to není levnější, je potřeba k tomu hodně nastudovat, je potřeba o tom přesvědčit rodinu, úřady, sousedy, zedník Pepa ze sousedství mi s tím nepomůže…
Nebudu Vám mazat med kolem huby – přírodní bydlení a stavění je otázka osobního přesvědčení. Jednou se Vám rozsvítí v hlavě a už to není jako dřív: už nechcete tuny betonu, polystyren, plynosilikát, polykarbonát, sádrokarton, plastová okna, laminátovou podlahu, vinil, polyetylenové folie a polyuretanovou pěnu.
V čem vidím pozitiva přírodní architektury:
1. ZDRAVOTNÍ A EKOLOGICKÉ HLEDISKO:
V předchozím odstavci vyjmenovávám některé syntetické materiály, které se dnes v mainstreamovém stavebnictví používají. Když jsem to psal, měl jsem pocit, že se mi hůř dýchá, že mám špinavé ruce. Je to stejné jako když nakupujete v supermarketu: můžete koupit cokoliv a sníst to ať je to co je to, anebo můžete zavítat do koutku se „zdravou stravou“, luštit etikety a vybírat potraviny, které nejsou ultra zpracované…
Většina lidí z mojí bubliny to tak dělá, velmi pečlivě volí, které potraviny si dá do kastrolu, do pusy, předloží svým dětem, nejraději berou KPZky nebo si něco sami vypěstují. Ano jsou to lidé kolem přírodního stavění. A podobně funguje přírodní stavění. Nezáleží jen na tom, co prochází vaším tělem. Záleží také na tom, co dýcháte, čeho se dotýkáte, v jakém prostředí trávíte svůj čas.
V konceptu „domu naruby“ a vnímání domova jako součásti biotopu přírodní zahrady budete polovinu času trávit venku, v náruči živé, samočistící přírody. Dobrá přírodní architektura vás uzdraví, stabilizuje, dobře vyřešený ostrovní systém vás může učinit finančně nezávislými, budete-li chtít.
Třetina všeho odpadu pochází ze stavebnictví a stavební výroby. Řada přírodních stavitelů má záměr, aby „po domě nic nezůstalo“. Není to úplně jednoduché, ale – pokud dům opustíte, všechno dřevo a většina přírodních izolací se rozloží. Zbude sklo, spojovací materiál – snad zreziví, stejně jako zemní vruty…
Výroba přírodních stavebních materiálů u takového slamáku obnáší dřevorubce, nějakou lokální pilu – dřevo se nevyplatí vozit daleko – sláma je vedlejší produkt pěstování obilí. A hlínu si můžete namíchat sami ze dvora, když se zadaří. Nevidím tu žádné továrny, doly, silnice, elektrárny a města kolem těch továren… Na rozdíl od většiny umělých – přírodní materiály (dřevo, sláma, konopí apod.) do sebe sekvestrují atmosférický uhlík, přispívají tedy ke snížení uhlíkové stopy.
Dobře nastavený biotop přírodní zahrady poskytuje domov mnoha formám života a pomáhá stabilizovat lokální životní prostředí. Milion takových projektů a klima planety se může pomalu regenerovat .-)
2. LUXUS VELKÉHO ŽIVÉHO PROSTORU:
Dům pro přírodní bydlení pojímáme jako aktivně otevřený, propojený se zahradou. Princip „domu naruby“ spočívá v tom, že například ložnice je malým zázemím východní terasy (s letním venkovním spaním) a zároveň terasa je krytým zázemím relaxační intimní zahrady, která na rozdíl od ložnice má třeba 300m2. V zimě budete spát v ložnici s výhledem do „ložnicové“ zahrady, na jaře na kryté terase mezi prostory ložnice a rozlehlým prostorem přilehlé zahrady. V létě v pěkném počasí pak přímo v relaxační zahradě (prší už málo kdy, stáhněte si apku s meteoradarem, jednoznačně ukáže, jestli v noci bude pršet)…
Stejně tak může být obývák otevřený do jižní společenské části zahrady s jezírkem, kuchyně a jídelna do kuchyňské zahrádky… Pro mě nejlepší architektura – včetně té městské – vždycky spolupracovala se stromy, parkem, květinami v atriu, s noční a denní oblohou. V přírodní zahradě se docela zanoříte do přírodního prostoru. K tomu Vám nepomůže velikost domu, ale dobré propojení s krásnou zahradou.
V létě v zahradě spím. Spánek pod širákem je hluboký a ozdravný. Navíc jsem si pořídil „lesní koupelnu“. Funguje v zimě stejně dobře jako v létě. Žádná koupelna na světě se nevyrovná vaně pod hvězdami. Five million star hotel.
3. PŘECI JENOM UŠETŘÍTE!
Na vlně předchozího odstavce můžeme říci: na co je nám luxus velkých místností ve velkém domě, když polovinu času bydlení užíváme řádově větší prostory v zahradě? Prostory zdravé, živé, prostorné... Plochy které nás stojí daleko méně než dům, prostory, které kvetou, dýchají a plodí výměnou za naši péči, ruce v hlíně které jsou samy o sobě uzdravující. To v domě nemáte…
V konceptu přírodního bydlení budete žít na terasách, které pořídíte také za zlomek ceny oproti vnitřnímu prostoru domu. V zimě zalezete dovnitř ke kamnům, přitulíte se k sobě, a s horkým hrnkem v ruce a tlustýma ponožkama na nohou budete zírat do zimní nádhery v zahradě. Na to nepotřebujete rozlehlý vnitřní prostor – naopak – intimnější (menší) prostor je pocitově teplejší, útulnější…
Mám zkušenost že užitím principu „malého domu ve velké zahradě" se můžete dostat až na poloviční užitkovou plochu domu oproti tradičním rodinným domům, a to je téměř polovina ušetřených nákladů…
A navíc: přiložte ruku k dílu! Tvůrčí práce s přírodními materiály je krásná, voňavá, naplňující, uklidňující, dobře se po ní spí. Je to podobné jako práce na zahradě. Udělejte si podlahy, obklady, terasy, pomocnou stavební výrobu, nejspíš převážně ze dřeva, sami. Po dokončení domu můžete tomuhle sportu a koníčku zůstat věrní a plodit nábytek, zařízení do zahrady a třeba umělecké kousky do vašeho biotopu.
A tak můžete ušetřit více než polovinu nákladů na Váš dům.
Ano, je potřeba vzdělávat se a pracovat na sobě.
Ano, je potřeba změnit svět.
Ale pokud změníte svůj svět, svůj domov k obrazu svému, můžete dobrým příkladem změnit smýšlení blízkých, sousedů, úřadů a nakonec pohnout celým světem, pokud vaše Vaše bude inspirativní.
A Pepa ze sousedství taky nakonec přijde. Bo ho žena pošle.
Není cesty zpět .-)