Elementální svět

 

S mým koučem jsme dnes mluvili o tom, že abych se stal více sám sebou, měl bych se více otevřít světu fantazie, spolupráci s duchovním světem přírody, více se zajímat o elementální bytosti.

Elementálními bytostmi tu mám na mysli nevtělené přirozené inteligentní bytosti přírody, pro které máme pohádková označení víly, trpaslíci, skřítci, ale také třeba draci, jednorožci, andělé. Bytosti, které nevidíme, které jsou ale integrální součástí pozemské přírody, mého světa.

Lidé je po staletí zobrazují stejně, vystupují v pohádkách, legendách, v knihách, ve filmech, v Bibli. Jsou součástí narativu našeho světa. Osobně jsem se s nimi setkal v meditacích, při psychedelických obřadech, komunikujeme s nimi během projektové dílny "Tanec se Zemí". Trpaslíci mají svoji sněmovnu v zadním koutu mojí zahrady.

S terapeutem jsme řešili, že se mi nedaří být součástí přírodního světa mojí zahrady. Nedaří se mi promluvit s trpaslíky a tančit s Vílami. Nedaří se mi být u sebe doma sám sebou. Oni totiž ti trpaslíci už mě trochu znají a oni to vidí. Vidí moji rozpolcenost mezi světem praktické práce architekta a přirozeným světem mojí zahrady.

Pracuji na vlastní filozofii přírodního bydlení, "architektuře 4 živlů", teorii uzdravení Člověka a Země realizací jejich fyzického soužití v architektuře. Věřím, že sám sebe člověk nejlépe najde v lůně přírody, obklopen čistým božským stvořením, jehož je původní součástí. Svoji teorii realizuji ve svém životě a ve svojí zahradě a svoje zkušenosti chci sdílet jako zážitkové pobyty pro zájemce o přírodní bydlení.

Ale nějak se pořád nemůžu do svojí zahrady inkarnovat. Být ve svém těle její harmonickou součástí. Kdo mě trochu znáte, víte, že na spojení lidského světa s přírodním usilovně pracuji a mám všechno co k tomu potřebuji: zahradu, zkušenost, teorii, přírodní bydlení, jezírko, divočinu i trpaslíky.

Ale žiju mezí tím. Ještě nejsem toho součástí!

A myslím, že jsme na to s mám terapeutem kápli. Tu je moje výzva. Hněvám na svoji vnitřní rozpolcenost. Svoji práci nedotahuji do plného potenciálu kvůli strachu abych obstál ve společnosti a ve světě stavitelství mě neměli za blázna. Abych měl zakázky a dostal zaplaceno.

Svět stavitelství je mocný mužský svět techniky a technologie, síly, tisíců tun stavebních hmot, hmatatelných výsledků, měření energie času a peněz. Do světa stavitelství nepatří naslouchání, citlivost, psychologie, víly, skřítci ani jednorožci.

A v tomhle světě nejsem úplně sám sebou. Respektive jsem ale jenom z poloviny. V neúplném kostýmu hraju neúplnou roli.

Právě teď stojím před výzvou propojení svého vnitřního světa, světa mojí tvorby, kreativity a fantazie se světem pracovním a společenským.

Abyste mi rozuměli, nechci opustit svět architektury a stavitelství a stát zahradním trpaslíkem. Ani Vás nebudu nutit, abyste si dali sádrové trpaslíky na zahradu. Ale abychom v poničeném světě mohl hledat cestu k harmonii, potřebujeme použít všechny nástroje, a všechny informace, které nás mohou k harmonii dovést. A názor víly nebo trpaslíka na to, co potřebuje vaše zahrada a tedy i váš dům v zahradě, může být velmi inspirující.

Myslím, si, že člověk je stvořený k tomu, aby pečoval o svůj prostor i o celou Zemi jako moudrý vládce, který dovede udržet harmonii všech věcí. Co se týče elementálních bytostí – nejde o to je poslouchat. Ale můžeme jim naslouchat.

Tohle svět stavitelství asi nezboří, i když stavitelství tenhle svět často boří. Chci ve svojí práci všechny svoje světy propojit. Pak mě moji trpaslíci přijmou mezi sebe. Budete mě mít za blázna?